ČESKÁ I SVĚTOVÁ HISTORIE

SVATOPLUK (? - 894)

Budoucí kníže Svatopluk, byl synovcem velkomoravského kníže Rostislava. Koncem 50. let 9. století se Svatopluk ujal vlády v nitrianském knížectví. Roku 870 podpořil východofranského krále Ludvíka Němce a svému strýci Rostislavovi vyhlásil válku. Rostislava porazil a předal ho do rukou Ludvíka Němce. Kníže Rostislav byl oslepen a doživotně uvězněn v klášteře sv. Emeráma v Regensburku. Svatopluk doufal, že se stane novým velkomoravským knížetem právě on, ale nestalo se tak. Ludvík Němec vyslal na Velkou Moravu dva franské šlechtice - Viléma a Engelšalka. V roce 871 propuklo na Moravě velké povstání, vedené Svatoplukovým příbuzným Slavomírem. Pokusy Ludvíka Němce o porážku povstání byly neúspěšné a tak požádal Svatopluka o pomoc. Svatopluk souhlasil, ale záhy přešel na stranu rebelantů a Ludvíka Němce porazil. Mír s Franky byl uzavřen roku 874. Svatopluk se zavázal, že bude Východofranské říši odvádět pravidelné poplatky a formálně uznávat její svrchovanost. Díky tomuto míru se ale zbavil nebezpečí na západních hranicích a mohl se tak věnovat expanzivní politice směrem na východ od velkomoravských hranic. Během jeho panování bylo k Moravě připojeno Opavsko, Holasicko, oblasti podél maďarské řeky Tisy, Lužice i přemyslovské Čechy. Roku 880 bylo vytvořeno panonské arcibiskupství se sídlem na Moravě. Prvním arcibiskupem se stal sv. Metoděj. Biskupem nitrianským se stal Wiching. Během Svatoplukovy vlády se nechal na velkomoravském dvoře pravděpodobně pokřtít český kníže Bořivoj se svou manželkou Ludmilou. V roce 885 zemřel sv. Metoděj a kníže Svatopluk, společně s nitrianským biskupem Wichingem, nechal jeho žáky z Velké Moravy vyhnat. Kníže Svatopluk zemřel v roce 894. Zanechal po sobě tři syny (Mojmíra, Svatopluka a Predslava - Predslavova existence je však nejistá). Mojmír se stal jeho nástupcem. Nový kníže Mojmír nedokázal Velkou Moravu ubránit před nepřátelskými nájezdy, což vedlo k jejímu brzkému zániku. 

Velká Morava během Svatoplukova panování